Shellinka a Lindííík

Žije v Evropě, v Asii a v Africe. Také divoké kočky se liší podle toho, kde žijí. Známe celkem jednadvacet zeměpisných ras. Mezi jednotlivými rasami jsou takové rozdíly, že dřívější zoologové je pokládali za samostatné druhy. V Čechách a na Moravě byla sice vyhubena už před mnoha lety, ale na Slovensku se s ní můžete setkat ještě dnes.

V sousedním Německu žije už jen v pohoří Harz a Eifel, kdežto ve střední oblasti Alp vymizela už v druhé polovině minulého století. Tu a tam se ještě objeví v lesích široké ho okolí Ženevy. Překvapující je, že se divoká kočka neudržela ani ve Skandinávii. Na britských ostrovech, žije dosud řídce ve Skotsku.

Lze jen těžko říci, kolik divokých koček žije ještě u nás. Je to totiž zvíře velmi obezřelé a žijící skrytě. Domníváme se, že jich v polední době na Slovensku velmi ubylo. Údaje o výskytu divoké kočky v tomto století v Čechách jsou sporné.

Dříve než se seznámíme s jejím životem, povíme si, čím se liší od kočky divoké kočka domácí. Divoká kočka je vždy o něco mohutnější a váží 5 až 11 kg. V poměru k tělu má kratší nohy a širší hlavu s hodně příkrým čelem. Domácí kočka má čelo šikmé. Zbarvením se kočka divoká podobá šedé až žlutošedé kočce domácí. Nikdy však není mramorovaná, nýbrž jen proužkovaná. A konečně posledním znakem je poměrně krátký huňatý ocas.

Domovem kočky divoké jsou husté lesy s hojným křovinatým podrostem. Doupě si kočka zakládá ve stromových dutinách, ve skalních štěrbinách, leckdy i v opuštěných liščích norách. Po celý rok žijí kočky samotářsky, jen v únoru se párují. Samice však zakrátko samce opouští. V teple vystlaném doupěti rodí po třiašedesáti dnech koťata. Ta se rodí slepá a teprve po deseti až dvanácti dnech se jim otvírají oči. Kočka je starostlivá matka a při obraně mláďat se postaví i proti člověku. Je-li ohrožována, přenáší koťata do jiného úkrytu. Koťátka rychle rostou a brzy si počínají hrát s matkou. Kočka divoká je jako všechny kočka velmi čistotná a mladé několikrát denně olizuje.

Její potrava je velmi rozmanitá. Loví však hlavně myši a hraboše. Proto zasluhuje plně naší ochrany. V Německu dokonce divoké kočky uměle vysazují do přírody, aby zvýšili jejich stav. Kromě hlodavců loví kočka i ptáky, a dokonce i ještěrky. Krmí-li mladé a má-li nedostatek kořisti, odváží se i na větší zvířata. Tehdy loví i zajíce a je zaznamenáno, že ulovila i srnčí kůzle. To se však stává jen výjimečně.