Jdi na obsah
Jdi na menu
Zajímavosti o Perské kočce
28. 12. 2007
Perská kočka (Persian cat)
Díky charakteru a nádhernému zevnějšku patří perská kočka mezi „aristokraty“ v rodině koček.
PLEMENO:
Perská kočka je plemeno dlouhosrstých koček
PŮVOD:
V původu tohoto plemene je mnoho nejasného. Podle všeho se na jejím
vývinu přičinily pouštní a asijské stepní kočky, žijící v dávné době na
teritorii blízké Asie. Předpokládáme, že jejich vlastí je Turecko.
Historické „zřeďování“ perské kočky se v Evropě začíná v 16.až
17.století, kdy byla dovezena do Itálie a následně i do Francie. Zvíře
se dost rozšířilo a získalo velikou oblibu.
VELIKOST:
Perská kočka je středních rozměrů, robustní.
HMOTNOST:
V rozmezí 3,5 až 7 kg.
SRST:
Tělo je pokryté hedvábnou, lechtavou, měkkou a dlouhou srstí, což
zvířeti dává zajímavý a přitažlivý vzhled. Okolo ramen a krku srst
vytváří honosný „límec“.
Zbarvení je různé. Rozlišujeme řádově 90 různých druhů. Uznána je
černá, bílá, modrá, červená, krémová, liliová. Jednobarevné kočky
nesmějí mít skvrny nebo značky, tzn. že zbarvení celého těla musí být
celistvě jednotné. Barva čenichu nosu, polštářků tlap a kníru podle
pravidel odpovídá základnímu zbarvení.
HLAVA:
Je velká a masivní, s kulatým vypouklým čelem. Čelisti má plné. Kníry
jsou na pohled dlouhé. Brada je silná, čelisti široké, mocné,
NOS:
Nos je maličký a krátký, avšak široký a zlehka zvednutý.
UŠI:
Uši mají trojúhelníkový tvar, jsou krátké, na koncích zakulacené,
široce a nízko posazené, nakloněné dopředu, s chomáčky dlouhých vlasů
uvnitř mušlí.
OČI:
Oči mají všechny perské kočky velice přitažlivé. Ohromují svojí
velikostí i tvarem. Jsou velké, silné, kulaté, široce posazené a
výrazné. Barva je tmavě oranžová, modrá, měděná. Kočky předepsaného
zbarvení mají vlastní barvu očí.
TĚLO:
Masivní, silné, svalnaté, úměrně stavěné. Krk je krátký, trochu
silnější. Hrudník je široký a hluboký. Ramena, záda a bedra mají silná.
Nohy jsou krátké, rovné, výkonné, s dostatečně velkými vlasovými
tlapami. Prsty jsou silné a sevřené, mezi nimi jsou chomáčky dlouhých
vlasů.
OCAS:
Není dlouhý, je spuštěn k zemi, huňatý, s lehce zatočeným konečkem.
CHARAKTER:
Perská kočka se vyznačuje přítulným charakterem a plnou důvěrou k
člověku. Je spokojená a klidná. Její oddanost k člověku je možné
přirovnat i k oddanosti psa.
OSTATNÍ POPIS:
Perské kočky se značkami na hlavě, tlapách a ocasu jsou řazeny do
samostatného plemene – tzv. „point“. Perská kočka se v porovnání s
jinými plemeny prokazuje nejvyšším stupněm zdomácnění. Ztratila dokonce
i schopnost lovit myši, krysy a nemůže být mimo domov. Tyto zvláštnosti
charakteru, spolu s nádherným zevnějškem, z ní činí „aristokratku“ mezi
kočkami. Perská kočka je rozšířena v mnoha zemích světa.
PÉČE:
Perská kočka potřebuje každodenní důkladnou a pečlivou péči o srst.
CHOVATELSKÉ ORGANIZACE, KTERÉ PLEMENO UZNÁVAJÍ:
GCCF,FIFé,CFA,TICA
Archiv
Kalendář
<< |
říjen / 2022 |
>> |